Březen 2016

Text "Džúdó mimo dódžó" od Džigoró Kana

29. března 2016 v 15:53 | júdanša |  Kokoro (způsob myšlení)
Džúdó mimo dódžó
Soutěže v džúdó mají svoji smysluplnou myšlenku, že ponaučení nalezené v zápasech najdou uplatnění nejen v budoucím tréninku, ale ve světě všeobecně. Zde bych chtěl poukázat na pět základních principů a krátce ukázat, jak fungují ve společenských oblastech.

Prvním z nich je zásada, která říká, že člověk by měl věnovat velkou pozornost na vztah mezi sebou a ostatními. Ku příkladu, před provedením útoku, je třeba si všimnout, váhy svého protivníka, postavy, jeho silných stránek, temperamentu a tak dále. Nicméně je třeba si být vědom svých vlastních silných a slabých stránek, kriticky zhodnotit své okolí. V dobách, kdy byly zápasy prováděny venku, bylo třeba zkontrolovat prostor pro takové věci, jako kameny, příkopy, stěny a podobně. V dódžó jste si vědomi stěn, lidí nebo jiných potenciálních překážek. Jestliže je vše pečlivě sledováno, pak budou zřejmé správné prostředky k poražení soupeře.

Druhý bod má co do činění s převzetím iniciativy - vedením. Hráči deskových her, jako jsou šachy se učí strategii, jak provést tah, který naláká druhého hráče se pohybovat určitým způsobem. Tento pojem je zjevně použitelný jak pro džúdó a tak v našem každodenním životě.

Stručně uvedeno třetí bod je: Nejvyšší možnou měrou zvažujte, jednejte rozhodně. První věta úzce souvisí s prvním bodem nahoře, to znamená, že člověk by měl pečlivě vyhodnotit svého protivníka před provedením techniky. Provedeme-li to, tak automaticky následuje rada v druhé větě. Chcete-li jednat rozhodně, znamená učinit bez váhání a bez druhé myšlenky.

Poté, co bylo ukázáno, jak postupovat, bych nyní rád poradil, kdy přestat. To může být provedeno jednoduše. Když je dosaženo předem určeného bodu, je na čase přestat uplatňovat techniku, nebo cokoliv jiného.

Pátý a poslední bod evokuje podstatu džúdó. Je obsažen v pořekadle: Vykračováním po jednoduché cestě se nestáváte ani nafoukaným svým vítězstvím ani zlomeným svou porážkou, nezapomínáte na svoje ovládání a opatrnost, když vše je klidné nebo se stává postrachem, hrozí-li nebezpečí. Zde je nepřímo uvedené napomenutí, že pokud se necháme unést úspěchem, porážka bude nevyhnutelně následovat vítězství. To také znamená, že člověk by měl být vždy připraven na boj dokonce i v okamžiku, když právě dovršil vítězství. I když okolí je v klidu nebo je rušné, měli by jste vždy být schopni je zužitkovat jakýmikoliv prostředky, které máte po ruce, abyste dosáhli svého cíle.

Student džúdó by měl mít v mysli těchto pět principů. Jejich uplatňovaní v práci, ve škole, v politickém světě nebo jakékoliv jiné oblasti společnosti bude provázet zjistění, že výhody z nich jsou skvělé.

Abych to shrnul, džúdó je duševní a fyzická disciplína, jehož trénink je snadno použitelný pro řízení našich každodenních záležitostí. Základní princip džúdó, ten, který řídí veškeré techniky útoku a obrany, je to, že bez ohledu na cíl, to je nejlépe dosaženo maximální efektivní využití mysli a těla pro tento účel. Stejný princip platí i pro naše každodenní činnosti vede k nejvyšší a nejvíce racionální život.

Výcvik v technikách džúdó není jediný způsob, jak pochopit tento univerzální princip, ale je to způsob, jak jsem já přišel k tomuto pochopení, a je to prostředek, kterým se pokouším osvítit ostatní.

Princip maximální účinnosti, ať už aplikován na umění útoku a obrany nebo ke kultivaci a zdokonalení každodenního života, vyžaduje především, aby existoval řád a harmonie mezi lidmi. Toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím vzájemné pomoci a ústupků. Výsledkem je vzájemná pohoda a přínos. Konečným cílem praxe džúdó je vštípit dodržování zásad maximální účinnosti a vzájemného blaha a prospěchu. Prostřednictvím džúdó, mohou osoby samostatně i společně dosáhnout jejich nejvyššího duchovního stavu, zatímco zároveň rozvíjejí svá těla a učí se umění útoku a obrany.

Džigoró Kano v knize Kodokan Judo , vydane v roce 1986 nakladatelsvím Kodansha International
----------------------------------------------------
JUDO OUTSIDE THE DOJO

Contests in judo have as their rationale the idea that the lessons taught in matches will find application not only in future training but in the world at large. Here I would like to point out five basic principles and show briefly how they operate in the social realm.

First is the maxim which says that one should pay close attention to the relationship between self and other. To take an example, before making an attack, one should note his opponent's weight, build, strong points, temperament and so on. He should be nonetheless aware of his own strengths and weaknesses, and his eye should critically assess his surroundings. In the days when matches were held outdoors, he would inspect the area for such things as rocks, ditches, walls and the like. In the dojo, he takes note of walls, people or other potential obstructions. If a person has carefully observed everything, then the correct means of defeating an opponent will naturally become apparent.

The second point has to do with taking the lead. Players of board games like chess and go are familiar with the strategy of making a move that will entice the other player to move in a certain way. This concept is clearly applicable to both judo and our daily lives.

Stated succinctly, the third point is: Consider fully, act decisively. The first phrase is closely related to the first point above, that is, a man should meticulously evaluate his adversary before executing a technique. This done, the advice given in the second phrase is followed automatically. To act decisively means to do so without hesitation and without second thoughts.

Having shown how to proceed, I would now like to advise you when to stop. This can be stated quite simply. When a predetermined point has been reached, it is time to cease applying the technique, or whatever.

The fifth and final point evokes the very essence of judo. It is contained in the saying: Walk a single path, becoming neither cocky with victory nor broken with defeat, without forgetting caution when all is quiet or becoming frightened when danger threatens. Implicit here is the admonition that if we let ourselves be carried away by success, defeat will inevitably follow victory. It also means that one should always be prepared for a contest-even the moment after scoring a victory. Whether a person's surroundings are calm or turbulent, he should always exploit whatever means are at hand to accomplish his purpose.

The student of judo should bear these five principles in mind. Applied in the work place, the school, the political world or any other area of society, he will find that the benefits are great.

To sum up, judo is a mental and physical discipline whose lessons are readily applicable to the management of our daily affairs. The fundamental principle of judo, one that governs all the techniques of attack and defense, is that whatever the objective, it is best attained by the maximum-efficient use of mind and body for that purpose. The same principle applied to our everyday activities leads to the highest and most rational life.

Training in the techniques of judo is not the only way to grasp this universal principle, but it is how I arrived at an understanding of it, and it is the means by which I attempt to enlighten others.

The principle of maximum efficiency, whether applied to the art of attack and defense or to refining and perfecting daily life, demands above all that there be order and harmony among people. This can be realized only through mutual aid and concession. The result is mutual welfare and benefit. The final aim of judo practice is to inculcate respect for the principles of maximum efficiency and mutual welfare and benefit. Through judo, persons individually and collectively attain their highest spiritual state while at the same time developing their bodies and learning the art of attack and defense.
- Jigoro Kano, Kodokan Judo, From his book entitled "Kodokan Judo", reprinted by Kodansha International Ltd., 1986


野村 忠宏 TADAHIRO NOMURA - MOROTE SEOI NAGE

22. března 2016 v 8:10 | júdanša |  Waza (Technika)

野村 忠宏 TADAHIRO NOMURA - MOROTE SEOI NAGE


Tadahiro Nomura, Tenri University
Morote Seoi Nage, Training Session with Hifumi Abe
Judo Clinic in Japan 2015

Judo Clinic / Aim to win by Ippon

21. března 2016 v 7:58 | júdanša |  Waza (Technika)

Judo Clinic / Aim to win by Ippon

JUDO TECHNIQUES: Toshihiko Koga 古賀 稔彦 (JPN) - Judo Clinic / Aim to win by Ippon (2013)


Tošihiko Koga a postavení nohou při cukuri

20. března 2016 v 21:36 | júdanša |  Waza (Technika)
Tošihiko Koga a jeho vysvětlení pozice nohou při cukuri a následné pokračování různými technikami hodů.



O džúdó jako výchovném systému Džigora Kana

11. března 2016 v 20:13 | júdanša |  Kokoro (způsob myšlení)
Během pěti let jsem z různých zdrojů seskupoval a studoval historické materiály o džúdó, tak abych
pochopil souvislosti vzniklé mým vlastním cvičením džúdó. Celek zde předložený by mohl pomoci i
jiným československým zájemcům o pochopení džúdó a jeho cvičení v širších souvislostech pohledem
jeho zakladatele Džigoró Kana a jeho následovníků. Myslím, že většina skutečností nebyla v takové
hloubce v češtině písemně představena, bylo to zřejmě způsobeno tím, že teprve v poslední době je
možné se veřejně dostat k japonským a anglickým pramenům znalostí a konzultovat je.

O džúdó jako výchovném systému Džigora Kana, Širší souvislosti cvičení džúdó - historie, smysl/praxe, ideje
Zkompletoval: Petr Březina, v letech 2011 - 2016
Elektronicky vydal: RENŠINKAI DŽÚDÓ DÓDŽÓ 錬真会 柔道 道場
xx stran, formát A4, el.formát pdf, 2MB, volně šiřitelné - nevýdělečný tisk


Jedná se stále o pracovní verzi, jelikož přichází podněty pro zlepšení.

Proč cvičit kata v džúdó? část 3

10. března 2016 v 16:36 | júdanša |  Kokoro (způsob myšlení)
Ještě bych rád zmínil jednu věc, na kterou jsem narazil - na roli Ukeho a Toriho. Tohle by měl dobrý učitel umět vysvětlit a aplikovat do učebního procesu. Cvičení kata dokáže rozšiřovat poznání tohoto významu. Uke vytváří situace útoku dle Toriho schopností, útočí a prohrává, tím, že obdrží techniku od Toriho. Tori se přiuzpůsobuje situaci útoku, brání se a vyhrává provedením techniky. V mnoha japonských bojových uměních (kendó, džódó), kde také mají párová kata, tak role Ukeho je určena tomu zkušenějšímu - učiteli a role Toriho méně zkušenému - žáku. Zkušenější dává méně zkušenému pocit a okolnosti, jak správně aplikovat danou techniku. Uke učí Toriho a vychovává ho.

Podobná situace se dá aplikovat nejenom na kata, ale i na další džúdistické metody tréninku - na učikomi, jakusokugeiko, kakarigeiko, sutegeiko. Je to vlastně také vodítko, jak v dódžó skládat dvojice Uke-Tori. Když se role vymění tak nyní zkušenější je Tori zase musí svojí techniku dělat precizněji, jelikož méně zkušenější Uke reaguje a vytváří situace hůře. Učí a zdokonalují se oba.
K tomu mám jeden velmi dobře doplňující text od učitele Kazuo Kudo - zdroj: Judo Training Methods by Kazuzo Kudo by Kazuzo Kudo, 9th dan (1967), part All-important practice with beginners, http://judoinfo.com/kudo.htm
Pokud cvičíte s někým horším, než jste vy a vy zjisťujete, že technika vám nefunguje tak, jak má, nemůžete ho vyvést z rovnováhy, nechápete znechuceně a pokoušíte se použít sílu, aby spadnul na zem. Vaším úkolem ve cvičení by mělo být, aby jste se sám stal silnějším a zručnějším v technice. Nedávno zesnulý učitel Seidžiro Hašimoto (devátý dan) tvrdil, že získal své znalosti tím, že vždy cvičil s někým horším v technikách, než byl on sám.

Na videích z japonských školních džúdó dódžó je mnohdy vidět, že učitel dělá Ukeho malým džudistům a pomáhá jim v jejich kuzuši atd. Často i velmi mění své malé Tori, tak aby správný pocit techniky dal osobně pocítit co největšímu počtu žáků během tréninku.

O vztahu Ukeho a Toriho v Šintó Musó rjú džódó a bojových uměních obecně ( používají výraz Učidači a Šidači ) velmi vyčerpávajíce pojednává článek od učitele Cuneo Nišioky : http://www.tenshin.cz/smr/texty/ucidaci-sidaci.htm

Proč cvičit kata v džúdó ? část 2

8. března 2016 v 20:30 | júdanša |  Kokoro (způsob myšlení)
Text navazuje na předchozí článek, jelikož blog.cz má omezení 40000 znaků na jeden příspěvek.

V poslední době se rozvíjí soutěž v džúdó kata Kódókanu a kde posuzovaná kata podléhají jakési aktuálně uznávané formě (byl nastaven metr pro posuzování). Dříve tomu tak nebylo, jednotná přesná forma neexistovala. Vlastně kata k soutěžení vůbec nejsou určena. Učitelé měli svá vlastní funkční provedení, která byla tolerována, kata byla dynamičtěji cvičena, nebyla tak pěkná na pohled jako dnes. To je dobře vidět na starých videích třeba pana učitele Nagaoky z Kódókanu nebo ze záznamu cvičení kata při příležitosti OH 1964 v Tokiu pana učitele Tošira Daigó.



Nage no kata - Nagaoka



Demonstrace Tošira Daigó na OH 1964 v Tokiu . čas 0:40-1:20



Studium kata, ale i japonských bojových umění obecně podléhá třem fázím nazývaných Šúhari 守破离. Šú ( 守 ) "chránit", "poslouchat" Ha ( 破 ) "odpojit", "odbočit" Ri ( 离 ) "odejít", "osamostatnit", který popisuje proces dosažení mistrovství - velmi zjednodušeně po dlouhém a vydatném učení, poslouchání rad učitele, ochraňování jeho učení, přichází odpojení se od učitele a poznávání/konfrontace naučeného s jinými učiteli/jejich postupy a posléze vrcholem je dosažení stavu mistrovství, kde přichází upuštění od zaběhnutých postupů a osamostatněním se ke zrodu nové funkční formy (pokroku).


Tento postup je pěkně vidět třeba na technikách hodů. Existuje základní provedení chvatu (kihon), které se učí děti a začátečníci a učitelé by ho měli předávat. Postupným cvičením a učením se kihonu, si žák přiuzpůsobuje techniku, tak aby mu fungovala a v po x letech cvičení, se zrodí třeba i nová účinná varianta techniky. Jinak je tomu dnes u cvičení kata, je-li soutěžně zaměřeno. Pak ve studiu dochází jen ke stádiu Šú ( 守 ) "chránit", "poslouchat", kdy se neustále učíme závodní předpisovou formu. Nicméně dochází zde ke studiu džúdó.

Zdroje použité:
(1) The Importance of Judo Kata, Kata or KP? by Kenji Osugi web http://judoinfo.com/judokata.htm
(2) Judo Formal Techniques, A Complete Guide to Kodokan Randori no Kata, Tadao Otaki &Donn F.Draeger, Tuttle publishing, 200, Pages 450, ISBN:9780804816762

Proč cvičit kata v džúdó ? část 1

8. března 2016 v 20:27 | júdanša |  Kokoro (způsob myšlení)
Kata je metoda studia džúdó pomocí předem uspořádáných forem/sestav technik. Kanó a další vysoce postavení džúdisté minulých i současných generací vytvořili kata v důsledku dlouhého a podrobného výzkumu a praxe.
Společná fotka ze shromáždění předních učitelů džúdžucu z Dai Nihon Butokukai (Velká japonská společnost válečných cností) v Kjótu dne 24. července 1906, kde zformulovali oficiální katy, které mají být cvičené. Kanó svolal toto shromáždění a došlo zde například k přepracování Kime-no-kata - zdroj 3.
Přední řada, zleva do prava:
KATSUTA HIRATSUKA z Kagawa (Yoshin Ryu); KOJI YANO z Kumamoto (Takeouchi Ryu); JUSHIN SEKIGUCHI z Wakayama (Sekiguchi Ryu); HIDEMI TOTSUKA z Chiba (Yoshin Ryu); JIGORO KANO z Tokyo (Kodokan Judo); KUMON HOSHINO z Kumomoto (Shiten Ryu); TAKAYOSHI KATAYAMA z Kagawa (Yoshin Ryu); YAZO EGUCHI z Kumamoto (Kyushin Ryu); MASAMIZU INAZU z Kyoto (Miura Ryu)
Zadní řada, zleva do prava:
YOSHIMAKI YAMASHITA z Tokyo (Kodokan Judo); HAJIME ISOGAI z Kyoto (Kodokan Judo); SAKUGIRO YOKOYAMA z Tokyo (Kodokan Judo); SHUICHI NAGAOKA z Kyoto (Kodokan Judo); SHIKATARO TAKANO z Okayama (Takeouchi Ryu); MATAEMON TANABE z Himeiji (Fusen Ryu); KOTARO IMEI z Okayama (Takenouchi Ryu); HOKEN SATO z Kyoto (Kodokan Judo); HIKOSABURO OSHIMA z Kagawa (Takeouchi Ryu); MOGICHI TSUMIYZU z Wakayama (Sekiguchi Ryu); KEHEI AOYAGI z Fukuoka (Sosuishi Ryu)

Studium jakékoliv džúdó kata Kódókanu je náročná činnost a vysokého stupně odbornosti nemůže být dosaženo za jeden den, týden, měsíc nebo rok. Dosažení skutečného zvládnutí vyžaduje mnoho hodin úsilí a pilné praxe pod vedením zkušeného a znalého učitele.

Známí džudističtí závodníci jako Masahiko Kimura, Akira Kaminaga, Isao Inokuma, Isao Okano, Nobujuki Sato (Zdroj 2), Jasuhiro Jamašita, Kosei Inoue cvičili Nage-no-kata a Katame-no-kata. Jamašita v roce 1982 řekl o svém studiu kata (Zdroj 1): Řekl, že je to jeden ze způsobů, jak zajistit jeho výkon v džúdó co nejlepší možný. Také, když jeho techniky nefungují přesně, tak vždycky se poctivě vrátí ke cvičení kata.

V knize Judo Formal Techniques, A Complete Guide to Kodokan Randori no Kata (Zdroj 2) je uvedeno 10 hlavních smyslů cvičení kata:
1. Poskytnout základní tréninkovou metodu pro džúdó (nejenom učikomi)
2. Vytvoření reprezentativních základů techniky džúdó (porozumění a studium principů technik)
3. Zajištění harmonického technického vývoje širokého rozmezí technik džúdó (nespecializovat se jen na osobní techniku, zvyšovat tak svoje technické schopnosti)
4. Zajištění harmonického rozvoje těla (kata je bezpečné fyzické cvičení, v případě Nage-no-kata se cvičí techniky na obě strany)
5. Zlepšit sebeovládání (mentální schopnosti pro situace randori, šiaj či nebezpečí ohrožení života, situace každodenního života)
6. Ukázat mechaniku a ducha džúdó na exhibicích (každá kata má praktické hodnoty a ty v katách nesmí být zapomenuty, naopak musí být ukázány)
7. Podporovat vytvoření džudistického ducha (přenášet na další generaci ducha džúdó -zoceleného, lidského, vyzrálého a společensky akceptovatelného)
8. Zajištění vytvoření sebeobranných principů a hodnot (naučit se správné postupy v sebeobranných situacích na základě principů a technik džúdó)
9. Poskytnout vhodný způsob cvičení džúdó pro všechny (kata je ideální způsob, jak cvičit džúdó bez zranění a třeba i ve stáří)
10. Zajištění zachování tradičních symbolických hodnot džúdó (respekt k formám učitelů, tradic ukazuje stav myšlení, kdy jsme schopni se učit )

Jakékoli vystoupení kata se posuzuje, zda existuje nějaké zaváhání při aplikaci techniky. Kromě toho je vždy nutné mít na paměti, zda základní principy dané techniky jsou předvedeny a nastal důvod pro použití té či oné konkrétní techniky.


Existují hlavní kata v současné době přijaté Kódókanem (Nage-no-kata, Katame-no-kata, Kime-no-kata, Kódókan gošindžucu, Joši (džúdó) gošinhó, Džú-no-kata, Go-no-kata, Icucu-no-kata, Košiki-no-kata, Sei-rjoku zenjó kokumin taiiku), stejně jako ty, které nebyly vyvinuté v Kódókanu, ale za to učiteli s vysokými stupni (Gonosen-no-kata, Kaeši-no-kata, Nage-waza Ura-no-kata, Katame-no-Ura-waza, [Hirano] Hando-no-kata).

Pokračování v dalším příspěvku.

Zdroje použité:
(1) The Importance of Judo Kata, Kata or KP? by Kenji Osugi web http://judoinfo.com/judokata.htm
(2) Judo Formal Techniques, A Complete Guide to Kodokan Randori no Kata, Tadao Otaki &Donn F.Draeger, Tuttle publishing, 200, Pages 450, ISBN:9780804816762
(3) History of Sosuishi ryu http://www.sosuishi-ryu.org/history/int/