Leden 2015

Plakáty ke stažení

28. ledna 2015 v 23:27 | júdanša |  Zajímavost
Pro tělocvičnu, kam chodím cvičit džúdó jsem vytvořil dva pdf plakáty s tématikou džúdó. Třeba by jejich obsah oslovil i někoho dalšího a chtěl by tím obohatit svoje okolí. V případě zájmu je možno si je stáhnout. Při sumarizaci textů s vysvětlemín významů jsem vycházel ze studia pramenů spjatých s Kódókanem (výklad v jejich knihách, kde jsou citace či vysvětlení Džigoró Kana, či od lidí, kteří tam působili pravidelně, či delší dobu).


Plakát Džigoró Kanó - zakladatel Kódókan džúdó

Foto Džigoró Kana a text:
Zakladatel Kódókan džúdó Prof. Džigoró Kanó (1860-1938)
"Džúdó je způsob nejvyššího nebo co nejefektivnějšího využití fyzické i duševní energie. Prostřednictvím tréninku v útoku a obraně s využitím technik džúdó, džúdista posiluje svou fyzickou i duševní sílu a postupně ztělesňuje podstatu Cesty džúdó. To znamená, že hlavním záměrem džúdó je používat jej jako prostředek k sebezdokonalování, a tak vytvářet pozitivní přínos pro společnost."
(Džigoró Kanó a jeho definice džúdó z roku 1915)

Plakát Zásady džúdó

Logo Kódókanu a text:
Zásady džúdó
V roce 1922 zakladatel džúdó Džigoró Kanó poprvé spolu představil dvě zásady filozofie džúdó "精力善用" Seirjoku Zenjó a "自他共栄" Džita Kjóej .

"精力善用" "Seirjoku Zenjó" "Maximálně efektivní (maximálně dobré) použití energie"
Zásada odkazuje na hledání způsobů, jak používat svojí mentální i fyzickou sílu co nejlépe (maximálně efektivně - s minimem síly, co nejlepší výsledek), jak ve cvičení džúdó (jak co nejlépe prolomit rovnováhu soupeře), tak i v osobním životě při řešení každodenních věcí a problémů. Maximálně efektivní znamená též, když z našeho konání mají prospěch i další lidé (maximálně dobré), pak je naše počínání nejefektivnější. Mimo to vyzývá k uplatnění nejvhodnějšího a nejctnostnějšího řešení jakéhokoliv problému: Jednat ve správný čas, s dokonalou kontrolou použité energie, použití síly a záměru soupeře proti němu.

"自他共栄" "Džita Kjóej" "Vzájemná prospěšnost pro sebe a ostatní"
Zásada odkazuje na hledání způsobů, jak používat svoje dovednosti a schopnosti pro vzájemný prospěch a dobro své i ostatních lidí v našem okolí. Sebezdokonalovat sebe (fyzicky, intelektuálně, morálně) a výsledek sebezdokonalování využívat s ohledem na přínos sobě i společnosti.

"顺道制胜" "Džundó-Seišó" "Následuj cestu - způsob dosažení vítězství"
Kaligrafie Džigoró Kana s touto frází visela na zdech školních dódžó po celém Japonsku a znamená: "Následuj cestu - způsob dosažení vítězství.". Prezident Kódókanu pan Haruki Uemura (olympijský vítěz z OH 1976 a 10.dan) vysvětluje, že obsah kaligrafie je zdůraznění myšlenky, že při cíli cvičení džúdó za účelem vlastního sebezdokonalení je způsob konání v zápase důležitější než výsledek zápasu. Předvést ze sebe to nejlepší, snažit se odolat a přemoci soupeře má svojí váhu, ale i prohra při dodržování zásad džúdó nás obohatí více než vítězství při porušení zásad. Další Džigoró Kanem oblíbený citát toto pěkně doplňuje: "Není důležité být lepší než někdo jiný, ale být lepší než včera."

Kitó rjú džúdó Mendžó Džigoró Kana

24. ledna 2015 v 23:15 | júdanša |  Zajímavost
Ve starých systémech japonských škol boje (budžucu rjúha) se jako doklady o úrovni praktikantů předávaly různé doklady o výši zvládnutí / předání témat a technik z osnov školy.

Lze se tak u těchto rjúha setkat s výrazy jako:
okuiri 奥入書 nebo kirigami 切り紙: doklad o vstupu / přijetí do školy
mokuroku 目録: doklad s obeznámením seznamu technik rjúha, linií učitelů
menkjó 免許 nebo mendžó 免状: doklad s udělením učitelské licence
kaiden 皆伝: doklad o úplném předání vědomostí z učitele na žáka

U různých budžucu rjúha se samotřejmě může výše uvedený systém či pojmenování lišit. Stupně dan a kjú se u starých budžucu ještě neudělovaly. S tím podle všeho přišel Džigoró Kanó u džúdó a učitelé některých dalších budó tento systém převzali.

Na japonské wikipedii jsem objevil fotku Mendžó Džigoró Kana z října roku 1883, kdy učitel Iikubo povoluje Kanóvi učit Kitó rjú.

Zdroj:

Kano_kitoryu_judo_menjo

Popis k fotografii z wikipedie
日本語: 飯久保恒年から嘉納治五郎に授与された「日本傳起倒柔道」免状
Certifikát Kitō rjú džúdó Džigoró Kana
Datum Říjen 1883
Zdrojjaponská kniha "嘉納治五郎大系・第12巻" (Kano Jigoro Taikei (Jigoro Kano's Writings), vol. 12, Tokyo: Honnotomoša)
Autor講道館監修, Kodokan (ed.)

K fotografii byl též text:
飯久保恒年から嘉納治五郎に授与された「日本伝起倒柔道」の免状(明治16年)。柔道という用語は嘉納が学んだ起倒流ですでに使われていた。

japonský text přeložena jako:
Diplom Džigora Kana, který obdržel od Ikubo Hisašitoši. "Japonské Kitō rjú džúdó" (1983). Termín džúdó byl již použit v Kitō rjú, které se Kanó učil.

Jeden člověk ze skupiny Koryu Bujutsu na FCB se pokusil přeložit text certifikátu. Podařila se mu jen část, omluvil se, že některé části certifikátu jsou nejasné. Nicméně i tak, velmi díky za to.

"Japonské Kitō rjú džúdó. Po několika letech tréninku (specializování se) v této škole (příjemcova) mentální energie a dovednosti jsou zcela naučeny (plně rozvinuty) a tak já dovoluji této osobě vyučovat jiné."

V knize Judo Memoirs of Jigoro Kano je kapitola, kde Džigoró Kanó popisuje okolnosti, kdy obdržel tuto licenci. Mimo jiné zmiňuje, že obdržel od svého učitele Iikuba všechny svitky školy Kitō rjú a také oblek na džúdžucu.


Dnešní post se týkal historie, je zajímavé, že termín džúdó je již použit na certifikátu.

2 měsíce tréninku v Kódókanu

23. ledna 2015 v 23:20 | júdanša |  Kódókan
Na blogu http://www.newtolife.net se objevil moc pěknej článek od chlapíka, který dva měsíce strávil cvičením v Kódókanu (květen, červen 2014).
Článek je v angličtině a mně osobně se velmi líbí. Informace z něj se určitě budou hodit i lidem z našich končin, kteří by se rádi vypravili do svatostánku džúdistů.

Stručně z témat článku: Co je Kódókan, patra budovy, trénink džúdó (kurzy, etiketa, randori, soutěže, poplatky, zkoušky), ubytování v Kódókanu, zkušenosti z každodeního pobytu, množství peněz, stravování, kultura, zranění a případná zdravotní pomoct, volný čas v Tokiu, přístup k budově, jak si zařídit pobyt a trénink, co si sebou přinést.

2 months of training at the Kodokan

Obrázek pochází z originálního článku.

myšlenky džúdó




















Mně nejvíce zaujalo pojednání o způsobu, jakým se provádí randori v Kódókanu (kapitola The Judo). Bohužel nemám čas to teď přeložit lépe, ale Google Translator tenhle text dokázal do češtiny přeložit velmi pěkně s trochou úprav. Nicméně ty tučné pasáže v textu níže, dle mého odkáží skutečnost, že praxe džúdó randori v Kódókanu je učení se a osvojování si svou hlavních ideálů džúdó: Seirjoku zenjó ( efektivní využití síly ) a Džita kjóei (prospěšnost pro sebe a druhé). Toto není poprvé, co jsem slyšel o skutečném významu takto prováděného randori.

Džúdó

Hlavní vlastnost Kódókan džúdó (aspoň podle toho, co jsem viděl), je důraz na přesnou techniku. Není to tak ani o síle a rychlosti. (I když požitkáře se sílou a rychlostí najdete v Kodókanu také).

Další věcí je vědět o Kódókan džúdó, že se používají jiná pravidla než na evropských i mezinárodních soutěžích. Například - můžete chytat nohy vašeho soupeře. To není v souladu s mezinárodními pravidly, nicméně v Kódókanu uvidíte džúdisty chytat nohy.

V hlavním dódžó (tréninková jednotka s Randori) můžete vyzvat další džúdisty k učikomi nebo randori (i ne-waza souboje jsou možné). Počet džúdistů v hlavním dódžó se mění ze dne na den. Někdy bylo velmi přeplněno. (Středa je den univerzitních týmů, a to je velmi navštěvovaný den). Obecně řečeno, najdete alespoň 50 lidí na tatami a tak můžete cvičit randori s alespoň s 10 lidmi.

Randori s jiným džúdistou není omezená v čase a může trvat tak dlouho, jak budete chtít (nebo dokud může vaše tělo). Některá randori trvájí i déle než 20 nebo 30 minut.

O použití síly - Mnoho džúdistů, kteří přijdou poprvé do Kódókanu, jsou velmi natěšeni na zápasení a používají hodně energie. Přiznám se, že se mi to také stalo. V mém prvním týdnu v Kódókanu, jsem se zúčastnil mnoha Randori a používal co nejvíc energie. Na začátku jsem nemohl pochopit, proč ostatní džúdisté na tatami používají tak málo energie. Myslel jsem, že oni jdou na mě zlehka a opatrně. Trvalo mi asi jeden týden, abych lépe pochopil, jak to funguje. Pokusím se to zde vysvětlit.

Existuje několik důvodů to nepřehánět při použití síly ve vašich bojích. První z nich je, že nadměrné používání síly může způsobit zranění. (Oba jako náhlé trauma, nebo natažení vašich svalů). Na konci mého prvního týdne v Kodókanu, bylo pro mě těžké zvednout své ruce ,abych si otevřel dveře v budově a to z důvodu nadměrného tréninku a použivání síly.

Druhým důvodem k použití méně energie, je to, že síla může maskovat techniku. Použití síly bude fungovat proti soupeři o stejné hmotnosti, ale nebude to fungovat proti těžším soupeřům. V případě těžších soupeřů, se budete muset spolehnout na svou techniku. Pokud vaše hlavní strategie boje je spoléhání se na svou sílu, nebudete moci vyhrát boje proti těžším soupeřům.

Pokud jde o význam vítězství - u mě doma v dódžó lidé velmi touží vyhrát, a proto dělají vše, aby zabránili pádu na záda. To není totéž v Kódókanu. Jako obecné pravidlo platí v Kódókanu, pokud váš soupeř prokáže dokonalou techniku, nebudete se snažit odolat hodu. Necháte se hodit. N azačátku bylo pro mě těžké se přizpůsobit této myšlence. Trvalo mi několik týdnů, abych byl schopen spadnout při dobré technice soupeře, a ne se snažit bránit pomocí síly.

Podle mého názoru má myšlenka ( nechat situaci pokračovat, když váš soupeř správně vás hází ) velký význam. To vám umožní vyhnout se mnoha zraněním, a to také pomáhá soupeři získat pocit házení a dosáhnout ipponu. Pokud je váš soupeř méně zkušený, pomůže mu to získat zkušenosti.

Můžete získat mnoho pomoci a rad od zkušených džúdistů na tatami. Na tom není nic opravdu formální. Je to tom, že stačí je poznat a zeptat se jich. Jedním ze způsobů, jak to udělat, je požádat o randori, a pak na konci Randori budete moci klást jim otázky týkající se jedné konkrétní techniky nebo jiné.

Různí džúdisté na tatami se specializují na různé techniky. Mnoho džúdistů v Kódókanu jsou velmi dobří v technikách nohou. Mají báječnou UčiMatu a i jiné podobné techniky nohou. Zdá se, že i ve třídě začátečníků provádějí džúdisté velmi dobrou UčiMatu. Současně, najdete džúdisty specializují se na dalších techniky, jako je Seoi-nage a další.

Někteří další starší džúdisté se specializují na Ne-waza techniky. To by mohlo být proto, protože v jejich věku je těžší účastnit se randori ve stoje. Pokud se chcete dozvědět něco o ne-waza, dobrý nápad je požádat o Ne-Waza randori jednoho z vedoucích džúdistů sedících na tatami.

Pokud hledáte tvrdé souboje, máte možnost každý týden, alespoň jeden den (obvykle ve středu) se v Kódókanu objeví univerzitní týmy. Univerzitní studenti jsou většinou mladí (ale zkušení) džúdisté ve věku kolem 18-21, a oni jsou velmi silní. Ty můžete požádat o boj. Pokud si promluvíte s těmi správnými lidmi, měli byste být schopni si také zacvičit v nějakém z univerzitních dódžó. Slyšel jsem, že je to skvělý zážitek.

Zemřel Hiroši Saitó

20. ledna 2015 v 11:38 | júdanša |  Nezařazené
Na judistických webech se objevila zpráva, že ve věku 54 let zemřel japonský džúdista Hiroši Saitó dvojnásobný Olympijský vítěz (1984 Los Angeles a 1988 Soul) a Mistr světa (1983 Moskva). Podlehl v boji proti rakovině pohrudnice. Po skončení své závodnické kariěry působil jako trenér na Kokušinkan univerzitě a později vedl japonský džúdistický národní tým (OH 2004 Atény, OH 2008 Peking).

Hiroši Saitó v roce 1983 ve finále kategorie bez rozdílu hmotnosti na Mistrovství světa v Moskvě zápasil a zvítězil proti našemu džúdistovi Vladimíru Kocmanovi.

Saitó byl velikým soupeřem jinému legendárnímu džúdistovi Jasuhiru Jamašitovi. Video s anglickými titulky níže pojednává o jejich sportovních soubojích. Dávám ho sem jako vzpomínku na tohoto velkého džúdistu.

Excellent game of heroes "Yamashita VS Saitou"


Informace také na japonských a anglických webech:

Kano Society - pojem Tradiční džúdó

1. ledna 2015 v 22:45 | júdanša |  Nezařazené
Na webu britského uskupení Kano Society (Kanova společnost) jsem objevil definici pojmu tradiční džúdó. Přiznám se, že v tom krátkém textu, jsem našel popis cílů i způsobů cvičení džúdó, který se shoduje s tím, jak cíle a cvičení džúdó chápu já. Dle mého toto pojetí se liší od moderního ryze sportovně a většinově pojatého džúdó v našich končinách. Zdroj textu: http://www.kanosociety.org/about.htm

Kanova společnost vydává svůj zpravodaj - k dnešnímu datu 24 čísel. Všechny je možno stáhnout v pdf formátu, obsahují velmi zajímavé informace vztažené k džúdó: http://www.kanosociety.org/Bulletins/bulletin.htm

-----------------
Kanova společnost byla formálně zřízena dne 23.ledna 2000. Zakládající členové Společnosti dlouho cítili nespokojenost se současným stavem džúdó a některých mezinárodních pravidel soutěže a snažili se vrátit a propagovat styl džúdó, který převládal v minulosti.

Nazvali jsme to " Tradiční džúdó " .

Kanova společnost se snaží udržovat úzké styky s Kódókan v Japonsku, původního domova džúdó. Společnost nemá v úmyslu nahradit žádný vládní orgán džúdó. Je to demokratické uskupení a jakýkoliv džúdóka může požádat o vstup.

Tradiční džúdó

Zásady džúdó
Kanova Společnost věří, že džúdó je třeba považovat za víc než jen sport. V džúdó by se měly dodržovat zásady stanovené jeho zakladatelem Džigoró Kanem

· Dobré využití mysli a těla (seirjoku zenjó)
· Vzájemný blahobyt a prospěch (džita kjóei)

a cvičení džúdó by mělo mít také morální a vzdělávací přínosy. Trevor Leggett popsal toto jako " Příprava pro život ". Tyto zásady džúda uplatňovat v každodenním životě a díky tomu džúdóka může dosáhnout rovnováhu a mistrovství své osobnosti. Duch velkorysosti a vzájemné pomoci je nedílnou součástí tradičního džúdó.

Studium džúdó
Kromě randori a soutěžní přípravy by měly být dostatečně zkoumány i jiné oblasti džúdó. Kata je nezbytnou součástí tradiční džúda a také zachování japonské terminologie a etikety, včetně správné úklony (pozdravu) a použití bílého džúdógi. Džúdóka by měli pracovat na celé řadě džúdó technik včetně ukemi a vyhnout se specializovanému studiu omezeného repertoáru. Gokjó (5 skupin technik hodů) by se mělo vyučovat a studovat, a je zde i místo pro řízené studium specializovaných oblastí jako je kacu (techniky resuscitace), atemiwaza (techniky úderů), kansecuwaza (techniky páčení, jiné než ty, které již byly povoleny v soutěži) a technik sebeobrany.

Praxe džúdó
Randori je základním kamenem praxe džúda. Podporujeme intenzivní výcvik a věříme, že randori by mělo být jeho hlavní složkou zahrnující vzpřímený džúdistický postoj (šizentai) a postupy, jejichž cílem je házet čistě na ippon. My kritizujeme nadměrné spoléhání se na ohnuté držení těla (džigotai) a takových technik, kde se pokoušíme z podřepu chytat či držet nebo táhat nohy soupeře dolů. Spoléhání se na tento způsob technik je škodlivý pro osvojení si správných džúdó postupů. Cílem je bezpečné cvičení džúdó zejména mezi vyššími a nižšími stupni a mezi silnějšími a slabšími lidmi.

Šiaj - soutěžní zápas - je důležitým aspektem vzdělávání. Podporujeme experimentování se soutěžními pravidly jenž by vedly k objevení vzorce pro soutěžení čistým a čestným džúdó.

Kangeiko (zimní intenzivní cvičení po určitou dobu) má významnou úlohu.