kniha Džigoró Kanó a Kódókan Novátorská odezva na modernizaci - část 1

23. října 2013 v 22:53 | júdanša |  Kódókan
Na serveru Budonews.cz vyšla před časem recenze ke knize Džigoró Kanó a Kódókan - Novátorská odezva na modernizaci a autorem bylo svoleno text zde publikovat - zde je odkaz na článek s fotografiemi na serveru budonews.cz http://www.budonews.cz/dzigoro-kano-a-kodokan-novatorska-odezva-na-modernizaci-budonews_id-326
-------------------------------------------------------

Rád bych všechny ty, kteří se trochu orientují v dnešním džúdó či džúdžucu nebo je cvičí, upozornil na zajímavou knihu, kterou v angličtině vydal Kodokan Judo Institute v roce 2009. Letmo bych jí rád představil a trochu zmínil některé skutečnosti z ní, které mě zaujaly nejvíce. Podle mého názoru se jedná o pozoruhodný zdroj informací.

Hlavním cílem knihy je snaha přiblížit čtenáři historický obraz a pozadí zrodu Kódókan džúdó, postaveného ze základů studia korjú džúdžucu Džigora Kana a to v době modernizace Japonska. Kniha vyšla pod anglickým názvem Jigoro Kano and the KODOKAN s podtitulem An Innovative response to modernisation (Džigoró Kanó a Kódókan - Novátorská odezva na modernizaci). Je dílem skupiny autorů z Kódókanu, tedy Kano Sensei Biographic Editorial Commitee a vydavatelem byl Kanó Risei (tehdejší ředitel Kodokan Judo Institute a potomek Džigora Kana). Překlad a pozoruhodná editace je dílem Alexe Benetta, Novozélanďana žijícího desítky let v Japonsku a cvičího kendó (7. dan) a naginatadó.

Kniha je čtivá, plná historických skutečností s odkazy a citacemi z unikátních materiálů Kódókanu a jejich datováním. Pro člověka cvičícího džúdó či nějakou tradiční nebo moderní formu džúdžucu, může být kniha skvělým pohledem na historické dění zrodu Kódókan džúdó v období Meidži, kdy Japonsko prožívalo razantní kulturní změny, modernizaci a zánik starých pořádků. Byla to doba učení se a přejímání věcí ze Západu a samotné japonské tradiční dovednosti (i ty bojové) v průběhu této doby upadaly. Kniha svým širokým a hlubokým vhledem může vnést pochopení mnohých témat a okruhů kurikula džúdó, jenž ovlivňují třeba i jeho dnešní sportovní pojetí, či moderní odnože džúdžucu (BJJ, evropské jujutsu atd.). Velmi zajímavé jsou kapitoly patřící historii vzniku a přejímání technik v Kódókan džúdó, dále historie a vývoj ideálů džúdó, taktéž jejich hluboké objasnění.

Je třeba zvláště zmínit, že uceleně a srozumitelně je popsáno proč a s jakým záměrem Kanó zaměnil ideál džucu (technického umění) za dó (cestu). Podrobně je popsán proces principu přerodu stavebních principů a myšlenek a ideálů (z principu jemnosti džú v počátku na později propagované základní principy maximální efektivity a všeobecné prospěšnosti). Jednotlivá probíraná témata doplňují černobílé fotografie z archívu Kódókanu. V samotném závěru knihy je uveden podrobný rejstřík, který usnadní hledání informací - kniha se nemusí číst po pořádku, členění kapitol odpovídá uzavřeným tématům a lze ji tak využít jako referenční příručku k různým oblastem zájmu z džúdó. Na základě svých zkušeností s knihou si dovolím říci, že člověk si může docela podrobně udělat představu, co znamená pojem Kanóvo Kódókan džúdó a jaký smysl, ideje a cíle cvičení džúdó Kanó předával svým žákům a čtenář sám může porovnat se současným stavem věci.

Více o samotné knize jistě napoví názvy jednotlivých kapitol a podkapitol.

KAPITOLA 1 - KONCEPCE
Založení Kódókanu
Rámec pro Kódókan džúdó
Metoda Kódókanu

KAPITOLA 2 - RACIONALIZACE
Kódókan džúdó myšlení
Přechod od "Džucu" k "Dó"
Bojové principy využívané v duchovním vývoji
("Džú-no-ri") a dále
Ideály Seirjoku-zenjo a Džita-kjoei

KAPITOLA 3 - SYSTEMATIZACE
Techniky džúdó vyvinuté z džúdžucu
Shrnutí technického rozvoje džúdó
Rozšíření technických zásad
Předstih Nage-waza
Změny Gokjó-no-waza
Katame-waza
Atemi-waza
Randori a Kata

KAPITOLA 4 - DOZRÁVÁNÍ
Přesídlení dódžó
Regionální pobočky Kódókanu
Kalendář významých akcí Kódókanu

KAPITOLA 5 - ORGANIZACE
Členství v Kódókanu
Kódókan džúdó zápas Randori a rozhodčí pravidla
Podporný (zkušební) systém Kódókanu
Kódókan se stává nadací
Financování Kódókanu
Júdanša sdružení
Ženské džúdó
Výcvik instruktorů
Zdravotnicko výzkumná skupina džúdó

KAPITOLA 6 - ŠÍŘENÍ
Publikace
Džúdókai (Džúdistická společnost)
Kódókan Bunkakai (Kulturní rada)
Publikační činnost
Tělesná výchova a džúdó ve školách
Mezinárodní šíření džúdó
Časová osa kariéry Džigora Kana a rozvoje Kódókanu

REJSTŘÍK

Je těžké z množství nových a mně neznámých informací vybírat, ale pokusil jsem se a vybral jsem části týkající se Randori, které je součástí přípravy každého džúdisty. Tyto informace mi přišli vskutku objevné a překvapující a myslím, že o nich není v naší zemi moc povědomí a od moderních způsobů ovlivněných sportovním cílem džúdó se podstatně liší.

Začal bych tím, že jsem v knize zaznamenal informaci, že v roce 1926 v jednom rozhlasovém interview věnovaném minulosti a budoucnosti džúdó Džigoró Kanó bědoval: "Cítím, že džúdó se odklání od svého správného směru, když posuzuji aktuální stav ve světle svých původních ideálů. Je to něco, co shledávám, že je velmi neuspokojivé." V knize pak následuje informace, že Kanó naléhá na instruktory, aby tréninkové metodě zápasu Randori navrátili zpět ducha a myšlení, které byly praktikovány v jeho původním živelném způsobu.

K původu Randori je uvedeno (na straně 66):
Randori má svůj původ v tréninkové metodě známé jako nokori-ai. Ta byla cvičena v období před obdobím Meidži (před rokem 1868) a byla to forma tréninku kata, v které se protivníci utkávali a pokoušeli se provést jeden na druhého sérii technik. Jestliže cvičencova technika nebyla efektivní, jeho tréninkový partner mohl provést protiútok. Podobně, jestliže protivníkův protiútok byl neodpovídající, se mohl provést protiútok, a tak dále.

Džigoró Kanó a jeho žáci tréninkovou metodu nokori-ai zdokonalili a prováděli pod názvem randori, což je zápasení (volné cvičení), ve které oba praktikanti volně útočí různými technikami a učí se potlačit vlastní možné ohrožení. Koncept "džú" (jemnost) byl zásadní princip technik džúdó. Během zápasení byly techniky prováděny nejprve otevřením pomocí "kuzuši" (rozbití rovnováhy) a "cukuri" (umístění) a pak dokončení s "kake" (provedení).

Dále vybírám z kapitoly Randori a Kata (od strany 66).

Je zde uveden seznam bodů, které by praktikující džúdó měli mít na mysli při svém provádění randori (autoři uvádějí, že pochází z Kanóvo knihy Džúdó Kjóhon).

(citace z knihy)

1. Základní postoj těla je a musí být šizen-hontai (přirozený postoj). Tento přirozený postoj není jen nejvíce přiuzpůsobitelný změně, ale je také nejméně vyčerpávající. Oba bojovníci zaujímají stejný postoj.

2. Techniky hodů jsou upřednostňovány. Házení je hodnotnější jako fyzické vzdělávání a jako mentální trénink, jelikož vyžaduje vnímání a reakce velkého rozmezí situací. Učení se páčení, škrcení po zvládnutí technik hodů umožňuje stejnou znalost obou. Ti, kteří se v džúdó specializují, mají po řadu let hojný dostatek příležitostí studovat vše hluboko. Jestliže někdo může být v pokušení učit se jedno nebo druhé, pak techniky hodů by měly být hlavní starostí. Je lepší se zaměřit raději čistě na jedno, než na obě nedostatečně a NAGE WAZA (techniky hodů) by měla být upřednostňována.

3. Vždy vzpomínejte, že randori je trénink v umění útoku a obrany. V bojových uměních je základ cvičit tělo k lehkému a mrštnému pohybu k obraně před útoky úderů a kopů a k rozvíjení schopnosti reagovat rychle a přiměřeně. Zápas džúdó musí být prováděn jako v reálném boji a bezprostřední cíl je vyhrát. Vždy být připraven.

4. Pořadí pro učení by měla být nejdříve TAČI WAZA (techniky boje ve stoje) a pak boj na zemi za účelem naučit se obě uspokojivě. Když zkoušíš zvládnout nejprve NEWAZA (techniky boje na zemi), budeš mít málo příležitostí se naučit později TAČI WAZA.

Dále se tu píše (citace z knihy):

Randori bylo vytvořeno v raných dnech Kódókanu v duchu těchto principů a bylo hlavním důvodem, proč studenti Kódókanu dominovali nad jinými džúdžucu školami. Houževnaté útočení nedávalo protivníkovi žádný oddech. Charakteristicky to tvořilo džúdó technicky promyšlené a pěkné.

Ale v průběhu času nějací cvičenci začali provádět randori způsoby, se kterými Kanó nesouhlasil. Kanó zmiňuje dva důvody pro tuto "žalostnou situaci":

- za prvé důrazně uvádí, že na nějakých místech trénují jen pro soutěž. Ve smyslu vyhrát za každou cenu závodníci ukazují tendence upustit od přirozeného postoje ve stoje a věnují se protivníkovi z tuhých obranných postojů.

- druhý důvod byl stále se zvyšující počet studentů Kódókanu stvořených nedostatkem kompetentních instruktorů, vedoucí ke zpronevěření se zásadám. Hodně cvičenců zanedbalo/opominulo Kanóovi původní principy ohledně vítězství nad sebou (to win by pacing themselves).


pokracovani ...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.